Advokát Praha 5: Mgr. Iva Jelínková, advokátka, právník, právo - kauzy
spravedlnost
www.pravnizastoupeni.cz

Levé menu

Adresa

  • Sídlo
  • Štefánikova 48
  • 150 00 Praha 5
  •  

E-mail

Telefon




Příklady úspěšně vyřešených právních případů

Pro Vaši lepší představu uvádím příklady právních sporů ze své praxe:

Asymetrická střídavá péče

Obrátila se na mě matka s tím, že již delší dobu (více než rok) spolu s otcem nežijí, bydlí i s dětmi v nájemním bytě, otec má novou přítelkyni, bydlí na jiné adrese. Otec se s dětmi pravidelně stýkal. Matka byla zaměstnancem, otec úspěšným podnikatelem, jehož příjem byl daleko vyšší než příjem matky.

Matka požadovala, aby pro dobu po rozvodu manželství rodičů byli nezl. svěřeni do její péče, byl upraven styk nezl. dětí s otcem, otci stanoveno výživné, dále požadovala podání návrhu na rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů (dále také jako SJM ).

Otec požadoval, aby nezl. děti byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů. S rozvodem manželství a vypořádáním SJM souhlasil.

Na počátku nebyla mezi rodiči možná dohoda ve věci úpravy poměrů k nezl. dětem pro dobu po rozvodu manželství rodičů, matka nesouhlasila se střídavou péčí, otec nesouhlasil s výlučnou péčí matky a s výší výživného.

Ve věci úpravy poměrů k nezl. dětem pro dobu po rozvodu manželství rodičů proběhlo několik soudních jednání a jednání právních zástupců stran, při kterých se vzájemná stanoviska rodičů přibližovala.

Poté byla rodiči uzavřena dohoda, schválená rozsudkem soudu, na základě které byli nezl. svěřeni do tzv. asymetrické střídavé péče (u matky trávili cca 18 dnů v měsíci, u otce trávili cca 12 dnů v měsíci), otci bylo stanoveno výživné, matce výživné nebylo určeno.

Oběma stranám se tak podařilo dospět k vyhovujícímu řešení, kdy nezl. jsou s otcem v rozsahu, jaký požadovala původně matka v rámci úpravy styku nezl. s otcem, na druhé straně jsou nezl. děti svěřeny do střídavé péče obou rodičů, jak původně požadoval otec, ovšem v asymetrickém rozsahu.

Následně, již bez problémů, proběhlo rozvodové řízení a účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání SJM.

Udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezl.

Obrátila se na mě matka s tím, že má 12letého syna s partnerem, se kterým nebyli nikdy manželé, syn má příjmení po otci. Rozsudkem příslušného soudu byl nezl. syn svěřen do péče matky, otci bylo stanoveno výživné. Otec o syna dlouhodobě neprojevoval zájem, nestýkal se s ním, nehradil na něj žádné výživné. Syn dlouhodobě matce sděloval, že by měl rád příjmení po ní, když s otcem ani rodinou z jeho strany nemá žádný vztah, otec se o něj vůbec nestará.

Dle platné právní úpravy k žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte na matriční úřad musí být mimo jiné přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.

Nebylo možné se s otcem dohodnout, aby dal ke změně příjmení souhlas a vše tak mohlo proběhnout pouze před matričním úřadem. Byl tedy podán návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení k soudu. V rámci řízení proběhl i výslech syna, který se k celé věci podrobně vyjádřil a soudu vysvětlil své stanovisko (pozn.: dle platné právní úpravy: před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit s tím, že o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost).

Soud v tomto řízení dospěl k závěru, že podmínky pro změnu příjmení u syna jsou naplněny a svým rozsudkem udělil za otce souhlas k tomu, aby matka podala u úřadu příslušné městské části žádost o změnu příjmení nezl. na nové příjmení (stejné, jako bylo matčino).

Matka, resp. Nezl. syn tedy dosáhl všeho, co požadoval.

Dlužné výživné

Obrátila se na mě matka s tím, že má 16letého syna s bývalým manželem, rozsudkem příslušného soudu byl nezl. syn svěřen do péče matky, otci bylo stanoveno výživné. Tento rozsudek byl vydán před 10 lety, od té doby nebylo výživné na nezl. zvýšeno. Otec se se synem stýkal nepravidelně, nepravidelně hradil i stanovené výživné, výše dluhu na výživném dosahovala cca Kč 60.000,--. Otec neustále sliboval, že dluh doplatí, k tomu ovšem nedošlo.

Matce jsem doporučila podat návrh na zvýšení výživného, a to 3 roky zpětně ode dne podání návrhu, což umožňuje platná právní úprava. Současně jsem jí doporučila podat návrh na nařízení exekuce pro dlužné výživné a běžné výživné a trestní oznámení pro spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zák. Klientka nejprve dlouho váhala, zda podávat i trestní oznámení či nikoli. Vysvětlila jsem jí, že právě podání trestního oznámení a probíhající trestní řízení bývá důvodem, proč se nakonec podaří dlužné výživné vymoci. Dle platné právní úpravy trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.

Jakmile otec zjistil, jaké kroky proti němu byly podniknuty, kontaktoval mě s tím, že by se rád dohodnul a celou věc ukončil. Následně byla uzavřena dohoda, na základě které otec uhradil dlužné výživné v plné výši. V zastoupení klientky jsem podala zpětvzetí návrhu na nařízení exekuce, exekuční řízení bylo zastaveno a otec byl zavázán k náhradě nákladů exekučního řízení (nákladů exekuce a nákladů oprávněného v exekučním řízení), matka vzala zpět i podané trestní oznámení. Dále byla uzavřena i dohoda ve věci zvýšení výživného, která byla následně schválena rozsudkem soudu.

Výživné na nezletilé dítě formou tvorby úspor

Obrátil se na mě otec s tím, že již delší dobu (více než rok) spolu s matkou nežijí, nezl. děti bydlí s matkou a jejím novým přítelem, otec má novou přítelkyni, bydlí na jiné adrese. Otec se s dětmi pravidelně stýkal. Matka byla zaměstnancem, otec úspěšným podnikatelem, jehož příjem byl daleko vyšší než příjem matky. V minulosti otec pracoval v zahraničí, následně se vrátil zpět do ČR, aby mohl více času trávit s dětmi, v důsledku uvedeného se mu snížily příjmy.

Matka s otcem se dohodli, že pro dobu po rozvodu manželství rodičů budou nezl. svěřeni do péče matky, bude upraven styk nezl. dětí s otcem, oba souhlasili s rozvodem manželství a byli schopni uzavřít dohodu upravující jejich majetkové poměry a jejich bydlení pro dobu po rozvodu manželství.

Matka s otcem nebyli schopni se dohodnout na výši výživného, které bude otec hradit k rukám matky na výživu obou nezl. S ohledem na značné příjmy otce, kterých dosahoval v minulosti v zahraničí, požadovala matka výživné v celkové výši Kč 50.000,-- / měsíčně na obě nezl. děti, přičemž staršímu dítěti bylo 10 let a mladšímu 6 let. Nezl. nenavštěvovali žádné soukromé školy, nehrály závodně žádné sporty, měli pouze potřeby úměrné svému věku. Otec s návrhem matky nesouhlasil. Jak uvedeno výše, otec se následně přestěhoval zpět do ČR, aby mohl více času trávit s dětmi, v důsledku uvedeného se mu snížily příjmy.

Otci jsem vysvětlila jeho možnosti, upozornila ho na aktuální právní úpravu, dle které rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

S otcem jsme se dohodli, že by souhlasil s výší výživného Kč 35.000,-- / měsíčně na obě nezl. děti, přičemž část financí by byla hrazena k rukám matky a část výživného by hradil přímo na účty nezl. dětí, vedené na jejich jméno.

Proběhlo jednání právních zástupců stran. V návaznosti na toto jednání byla následně rodiči uzavřena dohoda, schválená rozsudkem soudu, na základě které byli nezl. svěřeni do péče matky, byl upraven styk nezl. dětí s otcem, otci bylo stanoveno výživné ve výši Kč 20.000,-- / měsíčně na starší dítě a Kč 15.000,-- / měsíčně na mladší dítě, u staršího dítěte byl otec zavázán hradit část výživného ve výši Kč 10.000,-- k rukám matky a část výživného ve výši Kč 10.000,-- hradil přímo na účet nezl. dítěte, vedený na jeho jméno, u mladšího dítěte byl otec zavázán hradit část výživného ve výši Kč 7.500,-- k rukám matky a část výživného ve výši Kč 7.500,-- hradil přímo na účet nezl. dítěte, vedený na jeho jméno.

Otec tedy dosáhl všeho, co požadoval.

Následně, již bez problémů, proběhlo rozvodové řízení a účastníci uzavřeli dohodu upravující jejich majetkové poměry a jejich bydlení pro dobu po rozvodu manželství.

Jste v podobné situaci, nebo potřebujete jinou právní pomoc? Kontaktujte me prostřednictvím e-mailu nebo zavolejte + 420 608 740 551.

Your message has been sent successfully! Po zaslání Vás budu kontaktovat.

Tip:

Uspořádejte si své majetkové vztahy před uzavřením manželství.

Mgr. Iva Jelínková

Odešli email

Máte právní problém?

Zavolejte na:
+420 608 740 551

nebo vyplňte formulář.